Rozhovor s Mgr. Petrem Dvořákem, ředitelem Dětského domova v Opavě: „Děti potřebují vzory, ne lítost“
Pane řediteli, co je podle Vás největší výzvou práce v dětském domově?
Udržet rovnováhu mezi srdcem a pravidly. Na jednu stranu potřebujete být lidský, vnímavý, na druhou stranu musíte držet strukturu a zodpovědnost. Ty děti to cítí – jestli jste upřímní. A taky potřebují vědět, že na vás platí slovo.
Jak pracujete s důvěrou?
Důvěra je proces. U většiny dětí trvá měsíce, někdy roky. Přicházejí s tím, že dospělí selhali. Musíte být důslední, fér, a hlavně – vydržet. Děti zkoušejí, testují, hledají hranice. A když je najdou a necuknete, teprve potom začnou stavět vztah.
V čem se změnila péče o děti za poslední roky?
Obrovsky. Už nejsme "ústav". Jsme moderní domovy s byty, kde děti žijí po 4–6 lidech s tetou nebo strejdou, vaří si, plánují rozpočet, připravují se na reálný život. Máme asistenty, doučování, mentoring. Ale zároveň nás systém tlačí do byrokracie, která bere čas.
Setkáváte se s předsudky veřejnosti?
Bohužel ano. Stále koluje představa, že děti z dětských domovů jsou problémové, nebezpečné, že se jim nedá věřit. Přitom mnoho z nich je neuvěřitelně schopných, laskavých a zodpovědných – jen nedostali startovní čáru jako ostatní.
Jak vypadá spolupráce s veřejností a dárci?
Stále se zlepšuje. Máme skvělé partnery – firmy, dobrovolníky i jednotlivce. Pomáhají s technikou, volnočasovými aktivitami, mentoringem. A co oceňuji nejvíc – že se nesoustředí jen na "jednorázové dary", ale opravdu se zajímají o děti jako o osobnosti.
Co byste vzkázal těm, kteří přemýšlí, jak dětským domovům pomoci?
Nebojte se začít. Nemusí to být nic velkého. Někdy stačí čas, zájem, ochota mluvit s dětmi, být jim vzorem. Děti v domovech potřebují vidět, že svět je větší než jen to, co prožily.