Rozhovor s Mgr. Evou Novotnou, ředitelkou Dětského domova v Jihlavě: „Nejdůležitější je, aby se děti cítily bezpečně a přijímané“
Co Vás vedlo k tomu pracovat právě v dětském domově?
Vždycky jsem chtěla dělat práci, která má smysl. Vystudovala jsem speciální pedagogiku a během praxe jsem si uvědomila, že mě naplňuje být nablízku dětem, které potřebují druhou šanci. Do dětského domova jsem přišla před dvaceti lety jako vychovatelka, postupně jsem převzala vedení.
Jak byste popsala současnou situaci v dětských domovech?
Změnila se k lepšímu. Dnes klademe mnohem větší důraz na individuální potřeby dětí. Už to není o "kolektivní výchově", ale o vytváření prostředí, které co nejvíce připomíná běžný domov. Máme byty, menší skupiny, děti vaří, uklízí, učí se zodpovědnosti.
Jaké děti k vám přicházejí?
Nejsou to "zlobivé" děti, jak si mnozí myslí. Jsou to děti, které zažily těžké věci – zanedbání, násilí, ztrátu důvěry. Potřebují stabilitu, důvěru, bezpečí. To je základ. A až potom se dá pracovat na vzdělání, cílech, osobním rozvoji.
Co by Vám pomohlo v každodenní práci?
Dlouhodobě chybí psychologové a terapeuti. Potřebujeme víc odborné podpory, která by mohla děti i vychovatele provázet náročnými situacemi. Také bych ráda, aby firmy nebo dárci více mysleli na pravidelnou podporu – třeba formou stipendií nebo brigád.
Jak reagují děti na dobrovolníky nebo dárce?
Jsou překvapeni, že je někdo "jen tak" podpoří. Mnohdy je to pro ně první zkušenost s tím, že jim někdo věří. I obyčejné věci – výlet, sportovní vybavení, notebook – mohou být pro tyto děti obrovským impulzem.
Máte nějaký příběh, který Vám utkvěl v paměti?
Jedna dívka, která k nám přišla v patnácti letech s těžkým traumatem, dnes studuje vysokou školu a pracuje jako peer konzultantka. Přiznala se, že poprvé v životě měla vlastní pokoj a že to změnilo její pohled na svět.